"Panský lesní úřad"
představuje jeden z úřadů panské správy, jenž v areálu sídlily od 17. století.
"Stříbrokomora"
sousedila
se starou jídelnou a se Zaječím sálem a jak praví sám název,
bylo v této místnosti v několika truhlách uloženo stříbrné
nádobí. Sříbro chystal na stůl, čistil a opatroval tzv. stříbrník,
který v této místnosti i spával.
"Zaječí pokoj"
je
ozdoben v Evropě ojedinělými motivy převráceného světa. Jsou to
výjevy ze světa zajíců, kteří přebrali vládu nad světem po
lidech: Útok zaječí jízdy proti lidské pěchotě, Bitva zajíců se psy,
Oslavy zaječího vítězství, Lov lidí a Hostina královského zaječího páru.
"Venušin sál"
je
příkladem renesanční obliby a znalosti antické mytologie. Mimo ústřední
fresky Venuše a Adonise jsou na stropě zachyceny protiklady lidských
vlastností.
"Císařský pokoj"
je
nejhonosnější místností bučovického zámku. Název je odvozen od bust
4 římských císařů. V lunetách kleneb je plně plastická štuková
výzdoba připisovaná rudolfinskému dvornímu sochaři Hansi Montovi. Malby
na stropě všechny čerpají námět z Homérovy "Odyssey"
"Vstupní místnost"
 byla
zařízena a zdobena velmi skromně, aby o to více vynikl vstup do přepychového
Císařského pokoje.
"Ptačí sál",
někdy
také zvaný "Černý sál" navozuje atmosféru lehké pergoly a
své jméno získal podle vymalovaných ptáků v klenebních zrcadlech.
Plastiky Dia na orlu a Dia s Lédou jsou opět připisované Hansi
Montovi. Na manýristických obrazech jsou opět náměty z antické
mytologie, múzy a bůh Merkur.
"Sál smyslů"
 je
nazván podle maleb v klenbě, kde je pět lidských smyslů personifikovaných
ženskými postavami a zvířaty. Výmalba je motivovaná rytinami Raffaela
Sadelera.
Barokní kaple
byla
postavena z popudu Kateřina z Lichtensteina, rozené z Boskovic;
dokončena byla v roce 1637 a je zasvěcena nanebevzetí panny Marie.
Autorem bohaté štukové výzdoby je Bernardo Bianki.
Plán zámku
|
